„Byli zde před časem, před slovy, před světem. A stále chodí mezi námi.“
Prastaří jsou entity ze samotného úsvitu existence – starší než svět, než čas, než bohové. Nikdo neví, jak vznikli. Ani oni sami si už nepamatují svou původní podobu. Dříve se zjevovali jako pradávní draci – tvorové s mocí měnit samotnou realitu, působící hrůzu i posvátnou úctu. Tuto podobu ale časem opustili. Dnes se pohybují v lidské podobě – i když z nich stále vyzařuje něco nepochopitelného, nadlidského.
Prastaří jsou nesmrtelní a nezranitelní – smrtelníci na ně nemají vliv, a zranit je může jen jiný Prastarý. A oni si uvědomují, že vážný spor mezi nimi by vedl ke konci světa.
Jejich síla je absolutní, ale zároveň každý z nich ztělesňuje pouze jeden aspekt skutečnosti. Společně tak tvoří základní pilíře světa:
- Eda (Eduard) – zosobnění Smrti
- Osud – síla Osudu a nevyhnutelnosti
- Solana – paní Reality, změny a pohybu mezi sférami
- Tharun – ztělesnění Pravdy, toho, co je nezměnitelné a holé
Přestože stojí mimo svět, jeho běh a události, někdy zasahují – z rozmaru, potřeby, nebo jen zvědavosti. Nejsou bohové, nejsou ani dobří, ani zlí – jsou tím, co jsou.