Význam: Balada připomíná osudové setkání Martiran a Ájarel a jejich krátký, ale intenzivní vztah.
Melodie: Melancholická, s důrazem na klidný začátek a emotivní závěr.
Autor: Javren
Martiran na duši těžký kámen měl,
co vrhá stín, tíží, a jeho slunce skryl,
v srdci mlhu a plamen co zakrněl,
světem jen bloumal, byl na konci sil.
Životem procházel, v očích jen ztrátu,
vstával a padal v temných bodlinách,
srdce toužilo po něčem jasném,
ale vše, co znal, bylo v hlubinách.
Pak přišla ona, jak zjevení v noci,
s úsměvem slunce, co rozzáří svět.
Princezna elfů s přírodou v srdci,
na její popis nestačí mi vět.
Když poprvé ji spatřil, byl v úžasu,
v jejích očích celé nebe hvězd.
Společně kráčeli s rukama u pasu,
prsty spletené v společnou pěst.
Příběhy svých cest vyprávěla vřele,
každé slovo v srdci mu zůstává.
Její smích byl jako píseň, co zahřeje,
jak jemný vánek, co srdce roztává.
Pak přišla ona, jak zjevení v noci,
s úsměvem slunce, co rozzáří svět.
Princezna elfů s přírodou v srdci,
na její popis nestačí mi vět.
Tou cestou svou kráčejí spolu,
v očích jiskra, v srdci klid.
Pak polibek první, beze sporu,
zažehl oheň a vyhnal dým.
Srdce Martirana, teď hřálo v těle,
po dlouhé době, lásku pocítil.
Těšil se zas jak bude mu skvěle,
myšlenky temné pryč rozptýlil.
Když přišla ona, to zjevení z noci,
s úsměvem slunce, co rozzářil svět.
Roztál a ztratil se v její moci,
cítil, jak naděje se vrací zpět.
A pak, z ničeho nic, jak to bývá,
zmizela bez slova, bez varování.
Hledal, volal, kde se skrývá,
ale ticho, jen ticho se mu vrací.
V očích zas ztrátu, co srdce halí,
Beznaděj a strach mu mysl kalí,
temný mrak zas světlo vystřídal.
Ale v hloubi duše ví, že Ájarel žije dál,
někde v dálce svítí, však ne na dosah.