Svobodné město Ewigjar, kolonie Živoucího města z Ghyranu, obývaná lidmi, elfy, trpaslíky a všemi myslitelnými bytostmi. Ewigjar se rozkládá na náhorní planině v pohoří Maghmar a představuje přirozenou zastávka na cestě přes pláně i na západ do Černého lesa. Městu Ewigjar před mnoha lety vládl krutý kníže Wolfhart, kterého svrhlo a vyhnalo vojsko lesních elfů, jemuž velel Alaron. Lesní elfové - Asrai - ovšem neuznávají funkce a tituly a Alaron odmítl vládu nad městem. Tomu tak vládne městská rada. Milice lesních elfů představují asi největší vojenskou moc, které má město k dispozici. Tuláci, jak běžní lidé nazývají Asrai, se ovšem soustředí hlavně na obnovu Černého lesa, který pokrývá západní část hor. Plány význačných měšťanů se upírají spíše východním směrem. Město bohatne na proslulých dobytčích trzích, na které se sjíždí nomádi z plání, kdysi uctívači Otce vlků, nyní ctitelé Sigmarova kultu. Tito lidé také tvoří nejrychleji rostoucí skupinu obyvatel. Hovoří domácími šajišskými jazyky, které ve spojení s jazykem asrai, vytvořili zvláštní místní kreol, kterým se dorozumíte v celém okolí. Rodiny bohatých měšťanů si ovšem pečlivě udržují znalost azyrdeutsch, která platí za kulturní jazyk. Konkurenci Azyrhoffu, sídlu kupeckých rodin, tvoří Stříbrná věž, domov vznešených elfů-kovotepců. Nejmenší prestiž i zastoupení v městské radě mají trpaslíci, kteří si sami říkají duardin. Mnozí z nich jsou potomci uprchlíků ze zaniklého Karaku Duzun, ale už dávno přijali jazyk i zvyky elfů a lidí z Ewigjaru. Hanbou je, že většina z nich bydlí až za hradbami města, které by se ovšem neobešlo bez jejich práce. Ewigjar je známý mimojiné pro své kysané zelí a jablečnou kořalku, které společně utváří charakteristickou vůni města.