Ogor Mawtribes: Boulderhead x Sylvaneth: Winterleaf Grove, 25 : 20, Shifting Objectives
Chán Babanka se zakymácel v sedle, popotáhl otěže svého žuloroha, který si razil cestu skrze mrtvý les. Ukousl si z čabajky, která se jí při moudrých hovorech, a dál poslouchal šamanův výklad o podstatě osmi říší smrtelníků. „… Asqy pak značí žaludek, který spaluje potravu a rozehřívá tělo, tím pádem Šajiš patří střevům, kde vše končí. Proto i my směřujeme k černému středu, kde je Nic, tak jako ze střev odchází…“ Babanka schramstl celou čabajku a jak je zvykem, hovor ustal. Neměl na to náladu. Babanka přišel do šajišské země Hallost před lety, kdy byla ještě plná pokladů, drancujících armád a žrádla. Dobrý čas pro ogra. Časem se ale armády rozpadly na bídné bandy, poklady ztratily lesk, dobré kosti odvezli osiarchové do Cartochu, jídlo chutná mdle, obloha je šedá a celá země se den za dnem posouvá blíž k nicotě. Čas odejít. Před pár dny se Babanka odtrhl od svého kmenu společně se čtyřmi jezdci na nosorožcích, šamanem a třemi žoldáky. Vydali se do Mrtvého lesa, hledat ztracenou bránu do jiného světa. Našli ale jenom sníh a zčernalé dřevo. A něco našlo je.
Stromy se začaly hýbat a v levé části bojiště vyrašily dva mladé háje. Třetí, a mnohem důležitější, les za zády ogrů se však do konce boje nepodařilo probudit. Skupina dvaceti dryád podpořená čaroději obsadila střed bojiště, revenanti se přiblížili ke klíčové pozici na pravé křídle. Prastarý ent s kouzelnou holí zůstal v pozadí, snažil se vyprovokovat útok, vylákat nepřítele, zaplést ho do změti větví a stezek vedoucích do ztracena. Ogři však znali staré lsti lesních bytostí a vyčkávali. Jezdci na nosorožcích obsadili levou pozici, na pravém křídle druzí dva jezdci zamordovali neopatrné revenanty. Chán s příšerou se držel v pozadí. Když sylvaneti viděli, že se nepřítel nenechá vyprovokovat, změnili taktiku. Ent se přemístil do středu, velká skupina dryád zaútočila na pravé křídlo a jejich místo nahradily nově vyvolané lesní bytosti. Po nějakou dobu se jim podařilo držet pozice čistou početní převahou, rozsápali všechny tři žoldáky, ale pak je nosorožci roznesli na kopytech. Entí kouzelník sestřelil ogřího šamana, ale chán na příšeře ani teď nezaútočil čelním útokem a nenechal se chytit v semeništi dryád. Namísto toho se rozjel po strání, probořil se závějemi a napadl enta zezadu a rozdrtil ho v jediném útoku. Aniž by zpomalil, vyrazil na levé křídlo, provedl to samé se skupinou vyvolaných dryádek a kurnoty, kteří příliš dlouho vyčkávali v lesním úkrytu a do boje už výrazně nezasáhli.
Chán Babanka vyplivl kus dřevnaté dužiny, mávnutím svolal zbývající jezdce a vyrazil do tmy. Ještě se ohlédl, postavil se ve třmenech a zařval do mlčících kmenů. „Chán jde, kam chce! Pamatujte si to, vy piliny!“ Zbylé lesní bytůstky zmateně pobíhaly po stráni a schovávaly se za pařezy. Ogři si jich už ani nevšimli.