Cities of Sigmar: Hallowheart x Ogor Mawtribes: Bloodgullet, 20:30, 2000 bodů, Focal points
Seděl na obkročmo na bečce, rozkrok plandavých pantalónů podezřele promáčený, ošoupané boty, veliký kabát s průstřihy, tak milovaný všemi Azyráky. Pochopitelný knír (ale kníry dnes nosí skoro každý, i elfové a nomádi z Chomsu, prošedivělé vlasy, křivá huba opatlaná chlastem, která už asi dvě hodiny bez zastavení mektala něco o tátovi, o kamarádech s rozseknutou hlavou a nějakých kurvách. Jeho jméno jsem přeslechl, nebo zapomněl, na mé se neptal. Zrovna měl chlubivou, velkorysou opici: „Kemo poslouchej co ti teď povim znáš ogry vole? Piči. (Byla to nadávka nebo pobídnutí k přípitku, nemluvím azyrdeutsch dobře?) Tenkrát na Chamonu jsme na ně šli s Hallowheartem….“
Jednou za sto let prý rozkvétá rtuťová růže a rota našeho přítele chránila výpravu čarodějů, bylo jich snad pět, která na výzkum růží dostala grant od jakéhosi bohatého mecenáše. Růžová vůně však přilákala tři ogří gatromancery, kteří chtěli získat vzácný růžový olej pro své recepty. Tři spojené bandy představovaly dost velkou sílu (jich bylo jak nasráno!), na dvanáct válečníků s železnými pěstmi na levém a osm železných břich na pravém křídle, k tomu pár kanonýrů, co jistili týl. Proti nim luminark, hurikánum, dva oddíly štítonošů a dvacítka veteránů s obouručáky. Výprava ze Světisrdce začala boj smrtícím paprskem z luminarku a přípravou různých kouzel. Vojáci stáli na místě a bránili čaroděje. Ogři vyrazili do útoku. „A ten pablb z hurikána s tim vyjel moc dopředu že jako to dá no a ogři na to hned naskákali že jo a hnedle mu to dokurvili vole!“ Levé křídlo pod náporem hrubé síly začalo povolovat, z boku nečekaně zaútočili žoldáci lidožrouti. Vzduchem létalo nesmyslné množství kouzel z obou stran, srážela se nad hlavami vojáků, vybuchovala, prskala, syčela. Kolo fortuny se zvrátilo, když se sigmaritským mágům podařilo vyvolat zlopověstné Purpurové slunce ze Šajiše. Bojiště zaplavilo nepřirozené světlo, kouzlo přeletělo nad hlavami ogrů a sežehlo polovinu jednotky železných břich. Bojiště zasáhlo další nekonečné kouzlo, neblazí blíženci z Uhl-Gysh. „A teďka jsme je měli dosekat zatroubit na zteč půůůůůůůůůůůů vole místo toho jsme stáli jako schlíplá péra na bohatě zdobeném klobouku (doslovný překlad, výraz jsem neznal) že prej chráníme luminark ty železný ogři byli jenom štíry ale zašlapali do bláta celou naši rotu i s kapitánem pak to šlo do…“ Náš hrdina a pár jeho zbylých kumpánů bránilo luminark před ogřím tyranem a jeho gardou. Žoldáci lidožrouti vpadli čarodějům do zad a většinu jich pobili. Situace byla ztracená, magie ale ještě uškvařila mnoho nepřátel, včetně všech tří ogřích čarodějů. Jako jediní uprchli vůdce výpravy a náš veterán.
„Měls mě vidět tehdy! Rozťal jsem břicho lidožroutovi. Zabil jsem tyrana jednou ranou! Zlomil jsme o něj meč a krev mi natekla do holinek! Dalšího jsem utlouk zlomenou štanglí (?!). Sem vole dobrej (pláč). A ta k***a Marie že prej smrdim? Ughhlee brrr……