Ogor Mawtribes – 98 bodů, 5 vítězství, 3 porážky
Cities of Sigmar – 69 bodů, 2 vítězství, 4 porážky
Skaventide – 12 bodů, 1 porážka
Lumineth Realm-lords – 10 bodů, 1vítězství
Už po dvě generace přežívají sigmaritští kolonisté v nehostinném Šajiši. Podařilo se jim vytlačit uctívače Chaosu z náhorních stepí Mohylové pláně, kde založili opevněné město Ewigjar, a uzavřít alianci s nomádskými kmeny. Dávno však přišli o cestu z hor, ztracenou v údolích Mrtvého lesa. Kdysi zelené moře, obepínající horský masiv, se vinou Nagashových kouzel změnilo v neprostupný labyrint hrůzy a zmaru. Mrtvý les odřízl Ewigjar od zbytku země Hallost, ale i od dohledu osiarchů z Cartochu a daně z kostí. Prokletí ale odřízlo také osadníky z podzemního města Karak Duzun. Po několik let odvážní Poutníci z Ewigjaru sjížděli z hor a přinášeli jaro do Mrtvého lesa. Lesní elfové v letních měsících opouštěli město, putovali temnou krajinou, utišovali lesní duchy a navazovali přetržené předivo života. Krůček po krůčky se jim dařilo zatlačovat temnotu a budovat zázemí pro další cesty.
Minulé léto však tyran Kagruk Bráchojed porušil Pakt kostí a s ním i křehký mír panující v zemi. Přísní páni z Cartochu vyslali kostlivá vojska, aby se pomstili na Kagrukovi a jeho kmeni Tarkan. Po mnohých bitvách byla moc ogrů zlomena. Kagruk sice uprchl a sliboval pomstu, kmen Tarkan se mu však začal rozpadat pod rukama. Vzniká bezpočet nových kmenů a tlup, které vyrážejí na loupeživé výpravy všemi směry. Několik válečných band prošlo i Mrtvým lesem a napadlo elfí hlásky. Poutníci bojovali statečně, ogry se jim však nepodařilo vytlačit. Do Ewigjaru přichází žádosti o pomoc. Další postup hranice jara je ohrožen.
Dobré zprávy nepřichází ani z Karaku Duzun. V loňském roce se hranice jara posunula až příkrým svahům hory, pod kterou kdysi zářilo hrdé město. Mnozí přicházeli obnovit jeho slávu, nikdo je však nevítal. Průzkumná výprava vedená Aerenionem Schmidtkem prošla tři podlaží, nenalezla jediného živého trpaslíka, člověka, ani elfa. S hrůzou však zjistila, že spodní patra karaku zamořili ogři, skaveni a jiná havěť. Kapitán Schmidtke tak tak vyvázl ze spárů krys podpořených ogřími žoldáky a ustupuje odo vrchních pater. S sebou přivádí ukořistěné zajatce, stoické elfy v cizím kroji, kteří odmítají vypovídat. Snad vědí víc o rozsahu hrozby, která čeká v hlubinách. O podivném klášteru a zelenkavém světle, který prosvítá jeho okny. A o ogrech s nebývalými zásobami černého prachu, kteří se klášteru zjevně vyhýbají. Zajatcil však na otázky odpovídají přezíravým mlčením. Vědí, že portál do říše Hyš byl otevřen a každým dnem jím projde výprava Alaritů, kteří přinesou světlo do podzemních hlubin a vypořádají se s každým, kdo si troufne vzdorovat.