Za starého režimu žila
Chana, vznešená elfka ze Stříbrné věže, na knížecím dvoře v Ewigjaru. Po
převratu následovala knížete Vlka do vyhnanství. Komnaty zdobené hedvábím a
perletí vystřídal mokrý stan, hlad a sténání raněných. Mnoho z dvorních dam
bídně pomřelo v zimě a špíně, Chana se chopila zbraně. V skřípění železa
o kost nalezla zalíbení a dávný klid. Bojovala v každé z tisíce půtek
a šarvátek, které vedl starý kníže a bije se a zabíjí i poté, co knížecí kosti
dávno hnijí v neoznačeném hrobě. Její statečnost na bojišti strhává
ostatní a vyznavači Otce vlků jí začali uctívat jako svatou. Cítí totiž, že
Chana už víc nebojuje ani pro pomstu, ani pro moc, ale jen pro boj samotný.
Chana
Světice na bitevním poli
Slaughterpriest