Tyran je mrtev, ať žije tyrant

Tyran je mrtev, ať žije tyrant

Won't back down

Jagdo si pořádně utáhnul opasek od břišního plátu, co nosíval veletyran Obéza. Jeho byvší pán měl břicho, o kterém se mu ani zdaleka nesnilo. Projela jím závist i radost, že už má toho starého hlupáka z krku. Z Obézy zbyla hromada popela a jeho armáda se rozprchla. Jagdo, kapitán nebožtíkovi gardy, pochytal ty, co zbyly, rozbil pár hlav a nový tyran byl na světě. Přežvykoval vlčí nohu a pobaveně poslouchal zoufale pyštícího Koulohryza, Obézova osobního gnoblara: „Ó velikej velikej novotyrane, já všechno vím a všechno ti prozradím, jen mě nesmíš sežrat.“ Jagdo vyndal vlčí tlapu z hubu a ukázal jí na postupující armádu Sigmaritů: „Máš šanci, tak co tě Obéza naučil?“ Gnoblar poslušně odříkával: „Kanóny dozadu, návnady, co nejsem já, dopředu. Nech je fláknout do chudáků a pak je flákni zpátky.“ Pištění přičinlivého slouhy přehlušila kanonáda, třesk zbraní a dunění hromu. Sigmariti hravě smetli první linii ogrů, padli ale rovnou do rukou železným břichů, co čekali v záloze. Jagdo si spokojeně odříhl a přihlížel, jak k zemi padá vznešený drak. „Ó Drakobijče, nejtlustší tyrane, co zabíjí draky, co špekatí dračím masem, co tluče draky, co sere dračí kosti, ó Jagdo Drakobijče….“ ječel Koulohryz, co to šlo. „Děláš to dobře, asi tě nesežeru.“ pousmál se Jagdo Drakobijec…

Aureliova Noční hlídka se vracela do Šeré Hlásky znavena dlouhým tažením na ledovém pobřeží. Vstříci výpravě vyrazil jeden z rytířů drakojezdců a informoval je o nezvyklých pohybech zbytků ogří tlupy. Chtělo to dlouhé přemlouvání, ale nakonec se dračímu rytíři podařilo přesvědčit zdrženlivé čaroděje Noční hlídky, aby na ogry udeřili. Byl to krutý omyl.

Obrazova priloha