Střet v lesích Caervranu

Střer v lesích Caervranu

The Price of Gallet

Úvod

Zástupci města Phoenixberg předstoupili před Valeriana Duxe a dožadovali se podpory Sigmarových serafů v přípravě krusády do oblasti staré nemedské domény Caervran, Havraního města. Podle snových vizí městských kněží a jejich následné interpretaci leželo město na důležité geomantické spojnici, která může pomoci obnovit rovnováhu Anunu. Lord velitel Valerian vyčlenil na misi několik jednotek z posádky Šeré Hlásky včetně sepulchrálních střážců na drakotech spadajících pod Aegidia Ahenobarba .

Ruiny Sigmarova chrámu čněly z divokého lesa. Zbytky rozbytého zvonu ležely v cihlách dávno zapomenutých trosek a nevydaly už žádný zvuk. Divoká a pochnurná příroda Shyishe si vzala toto místo zpět od smrtelníků. Výprava bouřných rytířů čekala na pokyny svého velitele, zatímco les kolem se neklidně pohyboval.

"Bratři! Ať z lesa přijde cokoli, stůjte. Byli jste osvojozeni od strachu smrtelníků!" V odpověď mu zaznělo dvojitý úder všech kopí o šťíty a zpěv prastarých hymnů. Bojovnívi falangy vzhlédly k nebesům a spatřili, jak v odpověď jejich písním zhůry sestupuje vykoupení od krále bohů. Sigmarova lovkyně nestvůr a Celestant-prime se blížili k vojsku Serafů na svých zářivých křídlech.

Mezi tím se hvozd pohnul a ze stromů začal vystupovat lesní lid, aby dal najevo, že toto místo nepatří lidem. Ze vzdáleného háje zněla tajemná flétna, aby připoutala pozornost Sigmaritů, a mezitím se jim za zády vynořil obrovský Durthu s Mečem starého hvozdu. Jeho obrovitou ruku a nebezpečné ostří oslabila posvátná záře lovkyně Yndrasty. Sigmaritský čaroděj povolal strašlivé kouzlo, Střípky Valagharu, které znemožnilo Sylvanethům mizet v lesích.

Řady Serafů postupovaly středem bojiště, zatímco strážci na drakotech s Yndrastou napadli velké strokové bojovníky s kosami. Boj byl dlouhý, jelikož ochranná moc geomantického uzlu působila na všechny, kdo neslouží Temným silám. Sylvanethi i Sigmarité ustávali v boji aby byli svědky dvou velkých duelů, Celestanta-prima s velikým Durthuem a Yndrasty s prastarým stromovcem. V záři blesků dopadal prastarý Drtileb, Ghal Maraz, na Meč Starého hvozdu, dávnou čepel z ocelodubu. Boj mezi šampiony obou stran byl děsivý. Nikdo nebyl schopen porazit svého soka a tak opět přišli ke slovu běžní bojovníci. Služebníci divokého Kurnotha odráželi dlouho černé rytíře smrti a to i přes pomoc Aegidia Ahenobarba a jeho strážců.

Nakonec byly lesní tvorové zahnáni a hromový válečníci opanovali bojiště. Okolním lesem zněla výhružná píseň Alariellených dětí. "Lesss je věčný. Lesss ssse vrrrátí."

Sylvanetí verze

Obrazky