“Svoboda...konečně volnost!” teskně a ledově praví “oproštěn od této živoucí schránky...tohoto vězení!”
“Mé jméno je hrabě Jomah Gildais a jsem to já, kdo to vše zavinil…” řekne smutně.
Krádež štítu: “Cítil jsem, že mohu získat zpět svou lidskost. Táhlo mě to k této ženě na Ostrov Hrůzy...a k Arodenově štítu zde ve Vigilu. Štít boha lidství...to je ono, myslel jsem si. Žena se stala mým úkrytem a ničemná banda mými prostředníky, kteří mi měli ke štítu dopomoci. Ale štít ani žena mi mé lidství nevrátili. Až pozdě jsem si uvědomil, že nejednám ze své vůle. Že celou dobu nevědomky stále sloužím svému pánu. Že jsem stále jeho otrokem, nyní spoután v tomto cizím těle.”
“Padělatel vytvořil dokonalé kopie...ale jeden z pravých úlomků Arodenova štítu mezi falzifikáty ponechal…”
“Je mi to líto…” zašeptá a zmizí ve stěně.
Word count: 246