Caldor Wilster se již nějakou dobu choval podivně. Začalo to již po rozhovoru se zvláštní ženou, kterou jsme potkali kousek za Lhotou. Ač se to zdálo nepravděpodobné, skutečně se podle všech indicií zdálo, že jsme opravdu mluvili s Arazni. A aby to nebylo málo, mluvila o mstě a ztracených pečetích. Tomu bychom měli rozhodně věnovat nějaký čas, až budeme ve Vigilu. Jistě chápete, že to mělo vliv na nás všechny, ale celé to pokračovalo o několik dní později, kdy jsme potkali zvláštní karavanu gnómů (jak jinak u gnomů). Zatímco já s Dainem jsme se u nich zastavili a prohlédli si jejich nabídku, tak Caldor pobídl koně a tryskem ujížděl pryč. Když jsme jej dojeli, nalezli jsme jej ležet na zemi a nad ním se skláněla Knospe. Prý se z čista jasna začal chovat nepříčetně, chvíli jako by s někým bojoval, aby na závěr padl v bezvědomí k zemi. Sám nevěděl, co se s ním stalo. Přes poledne jsme si odpočali ve stínu, aby nabral opět síly a až pak jsme vyrazili dál.
Nehledě na svou chvilkovou slabost, Caldor si odmítal připustit, že by nestihl turnaj ve Vigilu a hnal nás jak nadmutou kozu. Za cenu vyšší únavy i nižšího pohodlí jsme se dostali do Vigilu o den rychleji. Unaveni a s vidinou korbelu piva jsme přicházeli k vnější bráně. Už jsem se viděl u Štítonošky, jak si svlažuji hrdlo, ale hlídka měla jiný názor. Ani za mák se jim nezdála kvalita našich vytetovaných štítů. S přihlédnutím k stáří našich těl, vypadaly jako nové a díky tomu i falešné. A tak zatímco Knospe a Dain byli vpuštěni do města, tak mě a Caldorovi nezbylo, než strávit několik hodin ve strážnici, kde na nás dohlížela velitelka stráží Kellen, než přišel tribun Ren Dendravi, aby potvrdil jejich pravost.
Byli jsme vpuštěni a konečně se nám dostalo toužebného odpočinku v Drakaru, neboť ve Štítonošce již nebyly volné pokoje. Hned ráno 16. Aroda jsme se vydali do hradu za Lordem strážcem, informovat jej o dění v Roslarově lhotě. Toho jsme nezastihli, ale naši zprávu přijal centor Keyron Saiville. Ač byl z počátku zcela bez zájmu, jeho přístup se razantně změnil a po našem odchodu se jal svolat jednání celé rady. Krom informací o Roslarově lhotě k tomu napomohla i informace o setkání s Arazni a pečetích. Tím jsme splnili své povinnosti a měli čas i na své zájmy. Caldor se pustil do příprav na turnaj, který měl započnout večer přehlídkou všech zúčastněných na hlavním náměstí před hradem. Místo toho jsme my s Dainem šli procházet knihovny a archivy. I tak nám to bude trvat mnohem dle než samotný turnaj.
Opravdový turnaj započal druhého dne z rána jezdeckým soubojem. I přes své jezdecké slabiny Caldor první kolo s přehledem prošel a postoupil do dalšího kola. Večer se tak jistě bude šenkem nosit jak páv, než nás únava zažene spát.