Už jsme konečně dojednali poslední drobnosti smlouvy. Díky nepříjemnosti se Šeptajícím tyranem jsme to stihli za pouhou hodinu. Až pak nám Caldor sdělil, že měl sen o Iomedae. Prý je uvězněna na nějakém místě v Ustalavu a zřejmě jsme jediní, kdo dokáže zachránit boha od pozemských potíží.
Tak jsme vyrazili do města na nákup. Jsou tu tak pomatení potíráním magie, že si vyzkoumali i vlastní povzbudivé substance. Nabídka ani zdaleka není jako v normálních městech, ale přesto jsme něco sehnali. Naše další kroky vedliy ven z města za Dromarrou. No nebylo to nic snadného, ukázalo se, že jsme se zas tak dobře nedomluvili na místě setkání. Přesto se to povedlo a my vyrazili na cestu.
Našli jsme ruinu jakéhosi starého vězení. Opatrně jsme procházeli místnost po místnosti, spíše kvůli porušené statice, než že bychom tam čekali nějaké nebezpečí. Nikde nic nebylo, až na pavouky, a když jsme došli do podzemí, zahlédli jsme ji. Stála tam Iomedae. Ale cosi tam nesedělo, jen jsem pořád nechápal co. Jen jsem poslouchal rozhovor Caldora a Iomedae. Bylo to stále zvláštnější až to konečně přišlo a vše začalo dávat smysl. Žádná Iomadae to nebyla, byla to Arazni v přestrojení. Žádné velké nadšení se nekonalo, ale v naší situaci se hodí každý, kdo by alespoň trochu mohl být na naší straně. Od bohů se stejně pomoci nedočkáme.
A jak jsme se tam vykecávali, všude okolo se ochladilo. Našli nás nemrtví rytíři. Museli jsme okamžitě do akce.