Po nejisté noci jsme se zas všichni sešli.
Za světla jsme proletěli celou oblast a rozhodli začít rovnou od kráteru po šibeniční věži. Výbuch odhalil několik spodních pater.
Hned první díra však nebylo patro, vyhloubil to úlomek pečeti. Vyzařovala klidnou, pozitivní energii. Mohli bychom si tam vytvořit útočiště po dobu, co zde budeme.
Celý kráter tak bezpečný nebyl, i poblíž pečeti nás napadl další nemrtvý. Pronásledovali jsme jej až na dno jámy a tam ho dorazili. Ze dna se rozbíhalo další patro, kde jsme narazili na bandu ghulů. Tohle ani náhodou nebude klidná procházka. Ta škodná tady bude zalezlá všude.