Incident na zlatých polích
Lumineth-realm Lords Zaitrec | Stormcast Ethernals Hammers Of Sigmar (Stormkeep) |
21 | 4 |
Prakticky bezeztrat | Eliminace |
Po porážce vtroskách Bruiany zamířilo Mortarionovo vojko na sever vedeno vizí jejich veliteli samotným Sigmarem. Poblíž stříbrného jezera se nacházela bouřná krypta, známá jako Nefritium. Jako všude po Smrtelných říších byla i tato krypta zapečetěna schována pomocí mocné magie Penumbral. Nagashův Nekroquake, ho ovšem odhalil a narušil jeho pečeť. Dlouhou zůstávalo tajemstvím, co je v Nefritiu uschováno, ale v jeho okolí se rostlo krásné zlaté obilí a to I navzdory nehostinným podmínkám Shyishe. Nefertium ovšem leželo v končinách, které si nárokovat galadorský kníže Bel-Eskander.
Uprostřed zlatavých lánů se tyčil vstup do krypty, a nesl na sobě jasné stopy vlivu Nurgleho uctívačů. V bezpečné vzdálenosti od něj se setkali vyslanci lumunethů a stormcastů. Bel-Eskander požadoval stažení sigmarových věčných, jelikož Penumbral, Teclisův vynález, byl Sigmarem zneužít a kníže si jej hodlal vzít zpět pro svého boha. Vyjednavač stormcastů, Aegidius Ahenobarbus, naopak chtěl ústup luminethů, jelikož kopka Nefritium, musí být očištěna, znovuzapečetěna a ukryta před zraky smrtelníků. Elfí kníže to odmítl, stejně jako výzvu k souboji a odcvála zpět ke svému vojsku.
Nad zlatými poli vál hřejivý magický vítr a obě armády se seřadit v bojových formacích. Nikdo nechtěl ustoupit. Aegidius a Felix přejeli pohledem zářivé šipky elfů v plné síle i své vlastní prořídlé řady. Boj nemohli vyhrát, ale Sigmarovi rozkazy byly jasné. Černé řady Serafů vyrazili kupředu. Z poza valu elfí falangy se vznesly mraky šípů a v záblescích posílali stormcasty zpět do Azyru. Aegidius a jeho družina zabavili elfí vojsko natolik dlouho, aby pretoři umožnili Mortarionovi vstup do krypty.
Mortarion uvnitř vše pochopil. Nefritium bylo vězení pro primordiální bytost z věku Mýtů. Nefarian, jeden ze zdivočelých černých draků a potomek bájných Hydragosů sem byl zavřen temným nemedským králem Dremorem Zlatým v dávno zapomenutých časech. Jeho samotná magická esence dávala okolí sílu. Proto se v okolí dařilo zlatému obilí a proto sem byli přitahováni služebníci Nurgleho. Mortarion si sundal přilbu ve tvaru lebky a zaposlouchat se. Podle elfího zpěvu poznal, že bitva je prohrana všichni jeho bratři jsou už v Azyru. Zaznamenal pohyb v temnotě. Náhle mu do očí hleděl obrovský drak. V očích mu přála zuřivosti a vztek. Mortarion pronesl modlitbu k Sigamrovi a pak jej spálil fialový oheň...
Elfí kníže na povrchu přehlédnout bojiště. Nařídil shromáždit výbavu stormcastů a poslat ji s poctami zpět do Šeré Hlášky. Pak se vydal se svou družinou najít zbytky Penumbralu, aby jej mohl odevzdat svému pánovi Teclisovi. V hloubi duše doufal, že v kryptě najde jeden ze ztracených pokladů svého rodu. Zem se zachvěla a z míst, kde naposledy viděl Sigmarova kněze, vystřelil gejzír kamenů a hlíny. K nebi se vznesl obrovský drak. Kníže přikázal svým lučeštníkům nastřílel, aby draka nerozhněvali. Věděl, že teď by proti němu neobstáli. Drak zařval a odletěl na severozápad. Bel-Eskander se rozhlédl a zjistil, že zlatavá pole vadnou. Nařídil svému vojsku urychlený ústup zpět do Ando Lómen, aby v modlitbách k Teclisovi požádal o radu, jak naložit s tímto znamením.