Cities of Sigmar: Living City x Stormcast Ethernals: Hallowed Knights (28:38) scénář Savage Gain
Orčí hrozba byla zažehnána a smrtelní lenníci Serafů byli v bezpečí na cestě do Šeré Hlásky. Ozbrojený doprovod Stormcastů narazil na velkou výpravu Ewigjarských elfů a trpaslíků. Šlo o silný houfec ve zbrani, který nepůsobí jako mírové poselstvo. Nebyli to však ani nechvalně známý Pasekáři, vykradači hrobů a narušovatelé klidu mrtvých. Lord Valerian přestoupil před své Serafi a vydal se jednat s Ewigjarským velitelem.
"Můj pán, Ambrosius, žádá volný průchod tímto krajem. Jsem zmocněncem pánů Stříbrné věže a mým úkolem je vyzvednout z nedaleké pokladnice kotel Murias, dědictví jejich rodu," hlásal již z dálky elf vysoký elf. Podle jeho zbroje, insignií, doprovodu a především podle jeho oře bylo jasné, že jde o příslušníka Anunského Chrámu Fénixe.
"Ten předmět byl uložen do chráněné pokladnice Božský králem z dobrého důvodu. Nezahrávej si se silami, kterým nerozumíš, vzácný pane," odvětil mu lord Valerián. "Nemohu Ti ustoupit a pokud se pokusíš se svou družinou hledat ten kotel, budu nucen Tě zastavit i silou."
Elf přikývl a odjel ke svým mužům. Valerián si oddechl. Nechtěl zbytečně prolévat krev služebníků Řádu. K jeho překvapení však fénická garda vyrazila kupředu na povel svého velitele. Z řad podsaditých trpaslíků se ozývalo reptání. To stáří dlouhovousi komentovali ohnivý proslov svého představeného, kazatele Lubora. Na jeho modlitbu k Alarielle však odpověděl Grugni, bůh kovář, rozezlen touto blasfemii a dal knězi poznat svůj hněv. Luborova víra k Alarielle byla však pevná a nevzdává se, tak jako každý trpaslik. Ale i tentokrát byl výsledek modlili stejný a Lubor Kopírka upadl do těžkého religionisniho kómatu. Opodál stojící dlouhovousi si mrumlali cosi o tom, jak dnešnímu světu nerozumí, trpaslici už nejsou tesani z takového kamene, jako kdysi. Dneska se muž stát knězem kdejaký holobradek a vzivat elfí divozenky. Prý spojit se s elfy je jedna věc, ale zařadit bohy... následovalo nejedno uplivnuti a stížnosti, že jsou prokletí.
Ewigjarstí se formování a chramova garda zaujala bojové postavení mezi skaliska. Valerian si povzdechl. Cítil se k tomuto aktu nucen, ale začal pociťovat již jakousi otupelost vůči těmto smrtelnikum. Na jeho pokyn válečným zezlem začali na žen dopadá blesky a v nich se zjevovali jeho Serafové. Ewigjarska hotovost byla zaskocena a snadno rozehrává paladiny. Záloha v podobě trpasličích střelců byla příliš pomalá a neohrabana, než aby dokázala do boje efektivně zasáhnout. Nejdéle odolavala chramova garda se svým velitelem, ale do jednoho v tichu padli. Vítězství patřilo Strážce zemřelých. Všichni padlý byli zajištění proti nekromancii a nyní zbývalo jen zapečetit Bouřnou pokladnici.