Kurultaj, v jazyce lidu z Chomsu ogrobraní, ritualizovaný zápas mezi jednotlivými ogřími předáky o vedoucí postavení, obvykle prováděný po smrti význačného tyrana na místech jako jsou obětní jámy, společná zimoviště, význačné přírodní úkazy atd. Obvykle trvá několik dní a nemívá jednoznačný výsledek.
…
„Řekni mi to ještě jednou,“ řekl tyran Jagdo Drakobijec s výrazem, který připomínal soustředění. „Ogři můžou jíst líp, ogři můžou jíst víc. Jsme to, co jíme,“ odfrkl chán Babanka, „žerete hlavně záhrobáky. Tedy jste, co jste byli, ne, co jste a co můžete být.“„A koho to sere?“ odsekl tyran. Zvedl se vítr a přinášel ostrý a řezavý písek. Babanka se mlčky zvedl a vyskočil do sedla. „Bouře je tady a moje hlava z tebe má hlad. Přivez mi kanóny, dělej, co říkám a já pro tebe dobiju Kara Ogrum.“
Drakobijec nebyl hlupák, za kterého ho Babanka měl. Věděl, že chán něco chystá a že ho chce využít, ale tyran tu nebyl od poslouchání keců, ani od plánování. Do Kara Ogrum se sjíždí tyrani z celého Hallostu, aby se porvali o trůn veletyrana a sám vyhrát nemůže. Když ale přivede pána mrazu na velký potvoře, to je věc jiná. Jagdo věděl, že pán mrazu jeho trůn nechce, a ani ho chtít nemůže. Ogři jsou dvojí lid, tyran vládne nad žrouty, sbírá poklady a velká jména, pán mrazu se svými jezdci utíká před věčnou bouří. S Babankou dobije Kara Ogrum a pak klidně půjde, kam chán ukáže a zmlátí, koho bude chtít. Aspoň nemusí vymýšlet, co dál a po cestě získá pěkný nový jméno.
Ogor Mawtribes: Underguts x Ogor Mawtribes: Meatfist, scénář The Prize of Gallet, 25:3
První střet s kmenem divokých horských nájezdníků z Poštolčích hor podpořených dělostřeleckým oddílem. Horalové zaútočili jako první. Jagdovi ogři zaujali obranou pozici na namrzlých skalách a připravili se na náraz. Dva obrovští modří kamenožrouti vyrazili do útoku a nechali za sebou pomalejší jezdce na žalozubkách. Cizí Pán mrazu prorazil gnoblaří barikády a převrhl kanón, druhá příšera se uvázla v hordě gnoblarů. Soustředěná palba skolila útočícího kamenožrouta a Babanka v protiútoku srazil druhou příšeru. Jagdovo vojsko vyrazilo do útoku a snadno rozehnalo rozptýlené zbytky horalů.
Ogor Mawtribes: Underguts x Ogor Mawtribes: Underguts, scénář The Lurkers Bellow, 18: 8
V další bitvě se Jagdo utkal s tyranem s podobným vojskem a podobnými ambicemi. Šlo o jednoho z někdejších Obézových seržantů se slušnou sbírkou artilérie. Jagdo nejprve zaujal obranné pozice, soupeřova kanonáda ale v jediné salvě zlikvidovala jeden z jeho kanónů. Tyran ztratil hlavu a zavelel k porušení obranné formace a postupu vpřed. Babanka vyjel vstříc nepřátelskému Pánovi mrazu. Byl to riskantní tah, ale vyplatil se. Překvapený nepřítel zaváhal, Jagdovi ogři udrželi iniciativu a vyrazili do protiútoku. Srazili protivníkovo monstrum a rozehnali posádku kanónů. Nepřátelský tyran zatím na levém křídle pobíjel mrzké gnoblary. Převaha už byla jednoznačně na Jagdově straně a ogři ze všech kmenů pomalu přestávali bojovat a začali žřát a pít.
Ogor Mawtribes: Underguts x Seraphon: Koatl´s Claw, scénář In the Presence of Idols, 23: 19
Chýlilo se k večeru, bylo už víceméně dobojováno a Kara Ogrum z větší části lehlo plamenem. Ogři buď žrali, nebo znuděně likvidovali zbytky města. Jagdo se posadil na velkou hromadu zlata a suti a prohlásil se Velkým chánem. Občas nechal pálit na tábory ostatních tyranů, kteří jeho titul pochopitelně neuznali, i když vesměs dostali po hubě a museli se spokojit s menší kořistí. Najednou se země otřásla, na nebi zasvítili zvláštní hvězdy a na bojišti ohromnou rychlostí vyrašili nevídané rostliny. Na ogří tábor udeřila jízda Serafonů podpořená dvěma rytíři na carnosaurech a pradávným božským strojem taženým stegadonem. Ogři byli po celodenním válčení unavení a ještěří kůže tuhá, boj byl dlouhý a vyrovnaný. Mrštní skinkové prohrabávali hromady ogřích pokladů a lehce utíkali před kanonýry, kteří je honili a přitom se zraňovali o ostny popínavých rostlin. Ještěřím jezdcům se nepodařilo probít se k tyranovi. Snad čekali na konec ogřích půtek, aby se pokusili zlikvidovat vítěze. Ještěřani konečně začali před ogry ustupovat. Jagdo popadl palice a v rozběhu jedinou ranou srazil carnosaura. Rozhodl tak bitvu a vysloužil si nové velké jméno – Ještěrožrout.