Lastwall je zemí plnou mírných kopců, luk, pastvin, prastarých lesů a starodávných válečných jizev. Kdysi býval zemí orkských a kellidských hradišť, ale za doby vlády Tar-Baphona jej stihl podobný osud, jako sousední Ustalav. Celé usedlosti byly zničeny a posvátné monumenty strženy. Dodnes se jejich pozůstatky schovávají v krajině, sloužíce jako podzemní úkryty nejrůznějších tvorů nebo jako provizorní krypty. Po staletích hrůzovlády se karta obrátila a byly to naopak pevnosti tyranových přisluhovačů, které byly srovnány se zemí. Jejich stavební kámen byl použit jako základ pro nová opevnění proti čarodějnému králi. Hromadné bitvy zanechaly části země zničené a neúrodné až do dnešních dnů. Navzdory hrůzám, které zdejší země zažila, jsou její části na kterých se hospodaří krásné a úrodné. Blízkost jezera Encarthan zajišťuje hojné deště a chladná léta, ale také tuhé a zasněžené zimy. Severní Zuboles a úpatí Hladových hor ve výsledku rozdělují zemi na dvě části. Silnice mezi nimi tvoří životně důležitou zásobovací trasu pro vojska a posádky na severozápadě, které čelí hordám orků na jedné a hrůzám Virlyche na druhé straně. Je to země hradů a vojenských pevností a nachází se zde i hlavní město Lastwallu Vigil, které je opevněné mohutnými hradbami. Východní Lastwall naopak působí opačným dojmem. Zdejší krajina je z velké části kultivovaná, plná farem a pastvin. Zde chovají tolik pověstné koně. Vellumis - starověký ustalavský přístav - je největším městem v celé zemi a hlavním centrem mezinárodního obchodu. Zuboles je dodnes z velké části neprobádaný.
Se srdci na pravém místě a svědomitou vojenskou službou jsou občané Lastwallu vedeni k pospolitosti, upřímnosti a pracovitosti. Jejich přežití závisí na tom, že se mohou jeden na druhého vzájemně spolehnout. Každý člen komunity ví, že obec může padnout během příštího orkského nájezdu nebo kruté zimy, pokud svoje povinnosti nebude vykonávat s nejvyšším úsilím. Záležitosti státu mají přednost před potřebami jednotlivce. Vzhledem k tomu, že je zdejší národ stěsnán mezi dvěma nepřátelskými silami, jsou jeho obyvatelé velmi zbožní. Bohoslužby se konají několikrát týdně, ale tak jako v ostatních záležitostech, praktičnost je na prvním místě a mše musí počkat, protože práce nepočká. Většina občanů tráví jara setbou, léta cvičením ve zbrani a podzim sklizní před prvními tuhými mrazy. Dlouhé chladné zimy jsou obdobím oddychu. Orkové zřídkakdy vyrážejí na tažení ve sněhu a zamrzlá půda drží nemrtvé pevně v zemi. Po náročném roce tak zbývá více času na koníčky, rodinu a přátele. Slavnosti a svatby jsou běžné během zimních měsíců, ale většinou se jedná jen o malé místní záležitosti neboť cesty během zimy v Lastwallu jsou problémem i pro zkušené cestovatele.