Už je to více jak 4 roky, co jsem přijel do Roslarovy Lhoty. Jak šel čas, s mnohými místními jsem se spřátelil, nejvíce mi přirostl k srdci Krevel, starší trpaslík, jeden z prvních a mála přeživších lovců Rudé Plenitelky. Její existenci bere jako potupu skoro tak velkou, jako že nemá
syna, který by pro čest rodu vstoupil do armády. Proto přísahal, že po smrti Plenitelky nastoupí do armády jeho nejmladší dcera Omeleta. Sám už je starý a sotva vidí a proto mne požádal, abych vyčistil Arodenův Chrám já a splnil tak jeho příslib. To jen potvrzuje jeho slepotu, jinak by si pro takový úkol nevybral tak vybledlého gnóma jako jsem teď já. Snad jsem ještě všechny své triky nezapomněl a má cesta bude stát za vyprávění.
Podařilo se mi získat pár mladých z okolí. Vidina slávy zabrala stejně jako tolikrát před tím. Prvním, koho jsem získal je Caldor, člověk který je již ve městě nějakou chvíli a pracuje u Krevela v kovárně. Přišel sem odněkud z jihu a z toho, co jsem zaslechl, tak už něco i zažil. Doufám, že se od něho dozvím i nějaké zajímané příběhy z tamních končin. A jak znám Krevelova děvčata Adamantýnu a Mosazitu, tak také ocení, že jim přestane zaclánět v kovárně. Těžce nesou, že otec neustále nabírá pomocníky a nechce vzít do učení je, přitom holky už jsou skoro tak dobré jako Krevel sám.
Dalším členem je goblinka Knospa. Bez léčitele se neobejdeme, ale přesto z ní mám podivný pocit. Ač ona i její mentorka, kněžka Gloria, mluví o jejích schopnostech, měl jsem vkrádavý pocit, jako by se jí Gloria snažila zbavit. Nakonec mne přesvědčilo, že odsud pochází a tak by nám mohla být nápomocna i se znalostí okolí.
A posledním je elf Dain. Z čistajasna se ve městě objevil. Elfů se tu mnoho nevidí a tak jsem se s ním dal do řeči. Ukázalo se, že před válkou nějakou dobu žil a pracoval v chrámu a když je válka vyhnala, říkal něco o jihu a moři. Sice nechápu proč po tolika letech ještě někdo věří v Arodena, ale třeba se za tím skrývá zajímavý příběh. A kdyby Knospa zklamala, tak on by snad mohl o historii okolí něco vědět.
Vím, že mladí vždy potřebují teatrální symboly a pro příběh také není nic lepšího. Proto jsem je nechal vymyslet jméno naší družiny a vytvořit standardu. Dokonce je ve hře ještě jedna zbývající družina, která se snaží Plenitelku zničit. To nám jistě přinese mnohé zajímavé komplikace. A hlavně jsme všichni Krevelovi přísahali, takže není cesty zpět - buď vítězství nebo zatracení. Pak již nezbývalo než to celé zajíst a zapít pořádně v trpasličím stylu.