Sezení osmé 1.11.2020
Na přípravu nezbývalo mnoho času, ale každý přiložil ruku k dílu a do setmění byla solidní obrana připravená. Hlavní vstup zatarasil hromada kmenů a větví doplněná pastmi. To snad bude stačit
Ostatní se ukryli a já vyrazil zrůdě vstříc, abych se s ní pokusil vyjednávat. Poodešel jsem rozumně daleko, abych měl šanci doběhnout zpět a vyčkával. Již se začalo stmívat a stále nic. Čekal jsem i když už byla dávno tma, ale když les nejevil žádné známky narušení, tak jsem se vrátil do Medvědína. Obr buď usnul nebo změnil směr.
Nemělo smysl, aby všichni ponocovali celou noc a tak jsme si standardně rozdělili hlídky a šli spát.
Caldor je dnes na stráži.
Když obr slezl z kopců,
cestu lesem proráží,
Caldor kryje záda lovců.
Bdělí v noci, ba i k ránu,
Caldor stojí na stráži.
Nevyhne se při tom šrámu,
když obr na lid doráží!
Strach sevření uvolnil,
obr mizí v divočině.
Aby ho včas dohonil,
"Vpřed!", velí své družině.
Obr útok nečekal,
myslel že je v bezpečí.
A pak strachy utíkal,
počítat rány nestačí.
Sol Invicta střeží kraj,
do neznáma vyráží.
Jen si dítě klidně hraj
Caldor stojí na stáži.
13.6.4718
Spali jsme připraveni k boji a tak se hlavně Caldor a Knospe moc dobře nevyspali.
S rozbřeskem vyrazil Dain do lesa, aby se po obrovi podíval. Netrvalo mu to dlouho a našel ho jak si to štráduje k Medvědínu. Teorie s přespáním byla správná. Už nezbývalo mnoho času a tak jsem se rozhodl zůstat na barikádou a mluvit s ním přes ni.
Netrvalo dlouho a ukázal se v celé své velikosti. Konečně jsme měli možnost si ho prohlédnout. Nebylo překvapením, že se jednalo o kopcovitého obra, okolní krajina mnoho dalších možností nenabízí. Již na první pohled bylo poznat, že se mu přes noc nálada nijak nezlepšila, ale podařilo se mi jej přimět k rozhovoru. Ukázalo se, že obr Mungug je hladový, sud s jakýmsi alkoholem si někde rozbil a intimní setkání s jakoukoli obryní by také velice ocenil. A do Medvědína přišel s úmyslem rabovat a jíst lidi.
V kritických chvílích jsem mu hodil pár tetřevů a když se Caldorovi podařilo u Boruty ve sklepě najít soudek pálenky, dali jsme mu jej též. Boruta své věci dost hlídá a tak Caldor vešel do pasti. Pach jeho krve očividně obra zaujal stejně jako ten soudek pálenky. To vše Munguga výrazně zklidnilo, a tak jsem se jej pokusil přiměl ke změně jídelníčku a lidí na zvěř, ale jak se záhy ukázalo jeho lovecké schopnosti jsou srovnatelné se schopností ledu hřát.
Už jsem byl v úzkých a vypadalo to, že přeci jin osadu napadne, a tak jsem se uchýlil ke lsti. Řekl jsem mu, že chrám je plný velkých zvířat, která mu neutečou. Zřejmě to fungovalo, protože se nakonec sebral a odešel.
Všem bylo jasné, že se pravděpodobně stejně jednou vrátí, ale Medvědín dostal několik dní na přípravu. Na druhou stranu my jsme se vydali po obrových stopách, abychom měli přehled, kam míří a případně pro něj ještě někde nastražili nějakou nepříjemnost, která by jej mohla přimět k návratu do kopců. Takovou motivací by mohlo být třeba strašení v ruinách, jen jak jej tam nalákat a udržet?
Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat. Okolo poledne jsme zaslechli, že obr spí kus před námi. Jenže kde teď vzít tak narychlo nějakou návnadu. A pak mne to napadlo, Caldor má svou košili stále zkrvavenou, jak jej zranila past u Boruty. V kombinaci s obrovým čichem je to ideální volba. Roztrhali jsme košili a začali značit cestu k ruinám. Dain zůstal u obra aby vše kontroloval.
Jak nám později popsal, obr chrápal u torza jakéhosi zvířete. Když se probudil, bylo mi viditelně zle. Téměř okamžitě se vyzvracel a vyrazil pryč. Našich značek si ani nevšiml popošel ke kraji lesa a tam se svalil pod mohutný strom, kde nadále trpěl. Než se Dain vydal za námi, prohlédl si ono zvíře. Podoba koně, stříbrná krev a cosi vyříznuté z čela. Všem nám ten popis velice připomínal jednorožce. Ale vypadalo to prý, že to nebyl obr, kdo jednorožce zabil. V kom se může ukrývat tolik temnoty, že něco takového udělá?
Tak či tak, tím jsme se nemohli teď zabývat. Obr byl očividně silně oslaben a útok nejspíš nečeká. Rozhodování bylo velmi krátké. Využili jsme momentu překvapení a uštědřili mu pár ran. Ač oslaben, stále byl odhodlán bojovat a začal rozdávat opravdu hrozivé rány. Naštěstí byl mírně dezorientován a tak se na nikoho konkrétního nedokázal zaměřit. Boj byl tuhý, ale rychlý. Mungug brzy pochopil, že mu jde o život a dal se na útěk. Caldor jej ještě hbitě doběhl a dal mu poslední silnou ránu na cestu.
Ale ani my jsme nedopadli nejlépe a tak jsme nešli ani příliš daleko a rozbili tábor. Bylo by fajn stihnout zastavit krvácení a obvázat všechny rány dokud je na to ještě vidět.