Sezení dvacátédruhé 15.2.2021
Probudil jsem se a venku už byla tma. Něco málo jsem pojedl, přeskládal si batoh, protože pro tentokrát mé věci neponese poník a vyrazil jsem ke hřbitovu. Dal jsem si trochu načas a proto mne lehce překvapilo, že tam nikdo nečeká. Netrvalo dlouho a dorazil Caldor. Zvláštní, když vezmeme v úvahu, že spí všichni u Krevela. A taky že jo, Knospa někam zmizela i s rudými křídami. Rudými křídami, říkáte si? Přesně tak, Lancelot nějaké získal a poslal nám je ke Kreveovi, ale zmocnila se jich hysterická Knospe a utekla.
Zapojil jsem všechny své smysly a možnosti, abychom jí nalezli, ale bylo to spíše pro efekt, protože jsme v podstatě šli na jisto ke Glorii. Jak jsme předpokládali, Knospe tam skutečně byla. A tak se nám opět dostalo spousty mouder o tom, jak nám bohové pomůžou a podobného zdržování. Až na závěr jsem dostal i ony křídy. Raději jsem je rozdělil mezi nás všechny, aby to měla Knospe příště složitější a mohli jsme konečně vyrazit.
Doufejme, že náš vstup do hrobky zůstal utajen a už jsme mířili k portálu. Jen mžik a byli jsme na druhé straně. A nebo kdekoli jinde, protože nás obklopovala naprostá tma. Seslal jsem světelné bludičky abychom něco viděli a pomalu se začal porozhlížet. To nebyl nejlepší nápad, protože místnost s portálem se nachází hned u římsy, odkud nás minule zahlédla hlídka. A podle dozvuku kroků se nám to stalo znovu. A bylo to tu zas, žádné velké rozhlížení a už jsme se hnali chodbami pryč. Nejprve naše kroky vedly do skladiště harampádí, dříve též známé jako kaple Goruma nebo zbrojnice. Ač jsme si to tu posledně řádně odskákali, tak jsme se pokusili místní pasti zneškodnit a místnost prozkoumat. Já viděl jen hromadu šrotu, ale Caldor z toho vyhrabal něco, co vzdáleně vypadalo jako zbroj a nadšeně se to jal opravovat. Mezi tím našel Dain magický Arodenský meč, který jsme zkoumali my. Není divu, že tu zůstal. Musíte opravdu věřit, aby jste byli ochotni nosit takovou čepel. Vzpomínám, že jsem taky podobný meč měl. Byl spíš obřadní, než že bych ho někdy použil, ale jeho význam zemřel spolu s Arodenem.
Nebyli jsme příliš vzdáleni od portálu a bylo slyšet, že nás v chodbách orci stále hledají. Proto jsme se raději vydali přes bývalý Dainův pokoj dále do kaple Iomedae. Protože je trochu stranou, nedostalo se jí soustavné demolice, přesto zde gremlini udělali své. Jediné, co uniklo jejich pozornosti byl kamenný oltář, který pro ně byl asi příliš odolný. Díky tomu v něm bez úhony vydržela zasazená magická runa. To rozhodně nenechalo Caldora klidným a velmi po ní zatoužil. Po získání plátové "zbroje" neměl po čem novém toužit. Modlitba s runou nepomohla ani když se přidala Knospe, tak jsem se rozhodl zkusit Gloriinu radu a otevřel Knihu odhalení. Ta se sama otevřela na straně popisující 11 hrdinských skutků Iomedae. S touto pomocí už byl Caldor úspěšný a runa se z oltáře sama uvolnila. Po tomto úspěchu už nám neměla kaple co více nabídnout a rozhodli jsme se vyrazit do poslední nenavštívené kaple.
Arodenova kaple sousedí s hlavní chrámovou lodí a tak nebylo nijak překvapivé, že sem pronikal jedový oblak, který už jsme tolikrát zahlédli. Drželi jsme se od něho co nejdále a začali si kapli prohlížet, když v tom se to stalo. Z jedné chodby ústící do kaple se ozvalo pár zvuků, jako když lehce škrtnete štítem o zeď. A vzápětí se to objevilo. Obrovský trn, od kterého vedl článkovitý "ocas" zpět do chodby. Vzhledem k velikosti trnu a článků si ani neumím představit, jak velké může být celé stvoření. To musí žít jen v hlavní lodi bez možnosti kamkoli se přesunout. A co je to vlastně zač? Neodpovídá to ničemu, co bych znal nebo o čem bych četl. Iluze to není, fae také ne. Ani jako žádné magické zvíře mi to nepřipadá. Troufl bych si vyřadit i démony a ďábly. Je to vůbec možné nějak zařadit? A měl jsem se to snažit zařazovat tam, takhle nadosah smrti?