Brzy z rána jsme se nalodili na koráb Palanquin Trading. Dokud se nevznesl, bylo nám všem hej, ale pak začalo přituhovat. Chce to čas zvyknout si na létání. Měl jsem hlavu plnou myšlenek a létaly mi nekontrolovaně myslí, na to vždy pomáhalo rybaření. Ale tak vysoko nad zemí si těžko zarybařím. Nebo ano? Z dlouhé chvíle jsem vymyslel způsob jak lovit i ve vzduchu a fungovalo to, na konci dne jsem měl mysl mnohem čistší a klidnější.
Tedy né úplně na konci dne, spíše ke konci letu, protože tak jsme zahlédli kouř nad městem byl klid ten tam. Všude po městě zuřily větší či menší požáry a z výšky byl vidět chaos v ulicích. Přistáli jsme u přístavu a zřeli ten chaos na vlastní oči. Lidé se snažili dostat na zakotvené lodě, avšak jejich majitelé, očividně od Palanquin Trading, upřednostňovali svůj majetek nad lidské životy. K tomu všemu se od blízkého hořícího stavení ozýval křik o pomoc. Tak málo času a tolik potřeb, museli jsme se rozdělit. Zatímco já jsem se pokusil přesvědčit lid, aby neopouštěl město a raději se semkl a začal hasit, vyběhla Knospe s Dainem za oním křikem. Caldor se naopak pokusil využít svou autoritu a přimět i ty bohaté, aby aby začali pomáhat a nemysleli jen na bohatství.
Vůbec nic nešlo jak mělo a můžeme být opravdu rádi, že to dopadlo alespoň tak, jak to dopadlo. V zakouřeném domě se Dain velmi těžko orientoval a chudáka vytáhl až na poslední chvíli. Nebýt Knospina rychlého zásahu, pravděpodobně by to vůbec nepřežil. Byl popálený na celém těle a jen zkušené oko by v něm poznalo Zsombóra.
Ani já nebyl úspěšný. Lid mě poslouchal, ale jen okamžik a ihned ztratil zájem, když se ozval křik někoho jiného odkudsi z lodí. Lidé stále okouněli a snažili se dostat na lodě. Až když onen hlas zmlkl, nechalo se jich několik přesvědčit a začali hasit. Až později jsem se od Daina dozvěděl, že tím druhým řečníkem byl můj syn Antáres Béres Gabriel a musel jej omráčit, aby se zklidnil. Zdá se, že mu ani u soudu nijak neochabla jeho nenávist.
Ale tyto patálie se ani v nejmenším nedají srovnávat s tím, co se stalo Caldorovi. Dělal co mohl, aby si získal respekt a poslušnost, ale nevyvíjelo se to vůbec jak očekával. Galadon Cotumo se odmítal podvolit a ve vyostřené atmosféře došlo k boji. Nikdo z nás však netušil, že jeho ochranka jsou zamaskovaní pekelníci. Boj byl tuhý a nebezpečný. Jediným naším štěstím bylo, že sám Galadon nechtěl být s ďably viděn a když ho Dain z lodi vyhodil ven mezi lidi, raději své strážce sám odvolal.
Oddychli jsme si, že se nám daří dostat situaci pod kontrolu, ale byl to jen klid před bouří. Z čista jasna jedna loď explodovala a začala hořet. Na střeše blízkého domu se mihl stín a Dain se za ním vrhl. Běžíme za ním a být někdo kompetentní, tak bych se k němu snad i modlil, aby to dobře dopadlo.