Seskupili jsme se na pobřeží a vymýšleli plán a směr cesty. Palanquin Trading zatím vymýšleli nějaké nějaké snobské blbosti. Dain se jim to snažil rozmluvit a nálada houstla, ale celé to utnula až bouře samotná, když potopila zbytek vraku. Pak už začali více spolupracovat.
Caldor s Knospe mezi tím určili směr a mohli jsme vyrazit. Stezka byla těžko k nalezení a plná zákeřných bažin. Cesta byla náročná a trvala extrémně dlouho. Aby to nebylo málo, nikdo z nás nemohl předpovědět, co na takto temném a nehostinném místě může žít a čeho bychom se proto měli vyvarovat. Během prvního dne jsme na nic nenarazili a náš optimismus mírně stoupl. Stačilo se jen ubytovat na noc.
Ale ani to nebylo nic jednoduchého. Nerovná, vlhká půda místy sestupující až do bažiny a k tomu ta neutuchající bouře. Vykouzlil jsem provizorní kamenný přístřešek jako malé útočiště před nepřízní počasí. Všichni jsme se tam schoulili a chtěli přečkat noc. Osud nám však předurčil jinak, zrovna v noci jsme se měli seznámit s prvními místními obyvateli. Z čista jasna se u tábořiště snesl obrovský drak a než jsme vůbec všichni stačili zareagovat, o kus dále se snesl druhý. Do obrany se všichni alespoň nějak zapojili a přineslo to své ovoce. Na prvního draka se snesla taková smršť úderů, že se pokusil uletět. Podle kvílivého a rychle se vzdalujícího řevu bych si tipnul, že jeho impulzivní jednání nedopadlo jak plánoval a nejspíš jej odvála bouře někam daleko. Druhý drak se nezmohl ani na to. Jen co k němu Caldor doběhl, tvrdě se do něho pustil a o chvíli později dopadlo jeho bezvládné tělo s čvachtnutím k zemi.
První den a nic jsme přežili, ale už je nám jasné, že to nebude žádná legrace.