Dorazili jsme do Roslarovy Lhoty, byla stále v dezolátním stavu, jako když jsme ji opouštěli, ale objevovaly se nenápadné známky života. Postupovali jsme hlouběji do vsi a mé vize se začaly naplňovat. Objevili jsme několik goblinů a už chvilku na to jsme uslyšeli Caldorovo lamentování. Celá vesnice nyní zavařovala zásoby na zimu.
Nebylo mnoho, jak bychom mohli pomoci, ale každý jsme si našli alespoň chvilku pro sebe. Já se šel podívat na svůj "dům". Strom tam stále stál a já udělal maximum, abych mu pomohl v budoucí existenci. Pojmenoval jsem jej Purploak.
Pak už bylo snad vše vyřešené a my mohli vyrazit do Vellumisu. Zatímco ve Lhotě jsme našli v podstatě to, co jsme čekali, tak Vellumis nás zvládl překvapit ještě dříve, než jsme zvládli projít branou. K našemu údivu jsme zjistili, že město je rozděleno na 2 části a téměř propadá anarchii. Galadon Cotumo se prohlásil guvernérem města a místo aby se držel našeho doporučení, tak se snaží sedřít obyvatele z kůže a těžko říct, co se s tím majetkem děje. Musíme sednout ke stolům a co nejrychleji se v situaci zorientovat. A ideálně ji stejně rychle vyřešit.