Sezení devadesáté deváté

Odporná melanž masa, krve a orgánů se vzedmula a nás obklopil puch. Překonali jsme nevolnost a vrhli se do boje. Ten byl tuhý, protože se stvůra neustále léčila negativní energií prázdnoty. Dain toho však využil a nechal se rovněž uzdravit. Mezitím se ovšem nedaleko zformovala další zrůdnost tvořená lebkami a kostmi. Jako by toho nebylo dost, přidal se k tomu nemrtvý kostlivý obr, nepochybně původní obyvatel vypleněného hrobu. Boj byl urputný a stál nás mnoho sil. Komplikací byla i tma, kterou světlo našich wayfinderů nedokázalo prostoupit. Nicméně jsme zvítězili a po rychlém léčení se vrátili ke Stromu a prohledali jsme i patro, kam jsem dříve jen nahlédl. Nalezli jsme malé místnosti v rozích. V jedné se nacházela těla mrtvých válečníků, v jednom zející jáma, v jednom nějaký nábytek a sudy a v posledním jsme narazili na ducha kapitána zmíněných válečníků. Dain se spojil s duchy místa, aby se o něm dozvěděl víc. Chtěl jsem se s ním spojit, ale Szabolcs byl opět Szabolcs a rozhněvaný duch ho posedl a přemístil se s ním pod Strom. Využil jeho schopnosti nahlížet na vzdálené a podařilo se mu zjistit, že mocný nemrtvý drak, je na cestě k nám a máme jen chvíli času než dorazí. Využili jsme je zcela a v rychlosti se připravili na nevyhnutelný střet. Rozmístili jsme se v patře, nachystali past, abychom draka uvěznili a měli naději na vítězství...