Boj světla a stínů
Z Ando Lómen vyrazilo Galadorské knížecí vojsko v dlouhých zástupech. Hroty kopí a čepele mečů ze slunčního kovu se blyšteli nad všemi šiky. Bojovná píseň zněla do pravidelného pochodu falangistů. Kníže vyhlásil "Tyrionův dekret" podle kterého byly všechny jednotky náležitě posíleny a tvořili tak nezlomnou hradbu bělostných štítů a dlouhých kopí. Sám Bel-Eskander se léčil z těžkých zranění, která utrpěl během bitvy v Nakaženém lese. Na Anun přišla zima a rozliční tvorové se začali stahovat blíže k civilizovanýmným oblastem. Západní hranice Ando Lómen začali testovat útočníci a proto bylo vysláno vojsko k obraně knížectví. Nad šiky vlála mocná zástava Božských dvojčat a mladý Niall ji hrdě nesl, aby probudil ve svých druzích záblesk světla i v ponurém světě mrtvých. Nad knížecími vojy přebral velení mág Manawydan ze Zaitrecu, aby zastoupil svého knížete. Ku pozvednutí morálky celého vojska se zjevil na pomoc bájný ochránce rodu Kirior, Bel-Kirion. Vítr nesl mrazivým vzduchem elfí píseň vítězství a doufal že se i vyplní. Na západě se stahovala neznámá temná mračna.
Kapitola I. Stvůra z hlubin
Lumineth Realm-Lords: Zaitrec vs. Seraphon, Thunder Lizards, scénář Every step is forward, 16:22
Vojsko slunečních elfů se zastavilo před horskými tunely prastarých trpasličích slují. Duch větru prozkoumal zbytky tábora sigmaritských křižáků, kteří chtěli prozkoumat ústí jeskyní před několika týdny. Po lidech nezbylo prakticky nic, ale po jejich malé eskortě sigmarových věčných se na zemi válelo několik kusů zlaté zbroje. Manawydan vyslal na průzkum svou jízdu a k temnému ústí jeskyně se vydala zářící postava Bel-Kiriona. Vstupní halou náhle rezonoval řev neznámého netvora. Obrovská tlapa rozmetala kusy zbroje šampiona světla a šupinatá hlava plná gigantických zubů vylezla na světlo Shyishe. Na povel stříbrné polnice se proti hromovému ještěrovi zvedl les kopí a začal tak krutý boj. Vzduchem létala prastará a neznámá magie, zatímco ze sluje začali vylézat další ještěři. Zdánlivě oslabenou falangu podpořily členové knížecího domu na rychlých hřebcích z Xinthilu. Patovou situaci narušil Aneirin, který svým kouzlem těžce zranil jeskynního čaroděje ovládajíciho bestii.Díky tomu se vojsko elfů mohl stáhnout a Manawydan mohl zapečetit jeskyni mocným kouzlem. Sic otřeseni postupovali elfivé dále na západ vstříc temnotě.
Kapitola II. Pán temnot
Lumineth Realm-Lords: Zaitrec vs. Slaves to Darkness, Cabalists, Scénář The IceLavafield, 25:12
V rozvalinách starého magické věže dul ledový vítr. Elfí falanga zaujala bojové postavaní u paty věže a čekala, co se objeví z temné vánice. Zasněžený led praskal. V dálce zněly rohy a bubny. Dunění tězkých nohou a řinčení zbrojí doléhalo ke Galadorským a naráželo na jejich hradbu melodické písně.
Z bouře se vynořil osamělý jezdec v černé zbroji a pronesl výzvu k boji v prastarém jazyku Acheronu. Výzvu přijal Bel-Kirion a v rovném boji poslal do věčných pekel. Jezdec zachroptěl jen: "Be'lakor..."
Duch větru rozehnal vánici a odhalil, že skrývá vojsko přisluhovačů démonického knížete temnot, Be'lakora. Vzduchem začalo létat neskutečné množství magie. Temní válečníci vyrazili vpřed, ale led byl kluzký a jejich váha hrála v jejich neprospěch. Galadorské vojsko vyrazilo v protiútok. Čaroďejové svými kouzly přemohly démonické prince, Finris zastavila postup vyvolených temnými bohy, tak, že díky její magie upadli do deprese a přemýšleli nad svými skutky. Pikenýři dokončili zbytky těchto zoufalců, zatímco jízda a šermíři likvidovali odpor na opačném křídle. Nakonec Niall zarazil do prostřed bojiště stadartu, zatroubil na roh Kiriorů a nepřátelé se rozprchli do všech stran. Západní hranice Ando Lómen bylo zachráněno.
Kapitola III. Nezdařený úskok
Lumineth Realm-Lords: Zaitrec vs. Orruk Warclans: Kruelboyz (Skulbugz), Scénář Power Flux, 25:8
Galadorští zvědové po bitvě hlásili, že přisluhovači démonů se rozutekli do všech koutů a nepředstavují již nebezpečí pro západní pohraničí. Během průzku ovšem narazili na stopy Kruťasů, zřejmě v obstojném množství. Manawydan zavelel k obezřetnému postupu zasněženými soutěskami, jelikož si byl vědom úskočnosti těchto zelenokožců. Jezdci v čele kolony hlásili, že zahlédli několik hobgoblinů, kteří byli přesvědčeni o vlastní nenápadnosti i když opak byl pravdou.
Ve chvíli, kdy stovky orčích hrdel vydaly bojový pokřik a zelenokožci vyrazili ze zálohy, byli Galadorští dobře pripraveni. Pravidelný šik falangy postupoval svižně kupředu a zaskočil tak předsunuté orčí střelce. Knížecí družiníci na koních v mžiku rozprášili několik menších samostaných tlup orků a goblinů s lehkostí a elegancí vlastní pouze synům Tyrionovým. Nad bojiště se vznesl orčí šaman na shyishském velekondorovi a svými skřeky se snažil řídit své soukmenovce. Větrný duch, který celou dobu bděl nad knížecím vojskem, kroužil kolem velkého mrchožrouta a zasypával ho množstvím šípů. Orkové zaskočeni elfí rozhodností brzy odložili svou bojovnost a zbaběle opustili soutězku.
Písař Aneirin doručil svou zprávu ze západních bojišť galadorskému knížeti, který ji po krátkém přečtení odložil a sám pro sebe si zamumlal: "Náš čas se opět přiblížil..."