Caldor Wilster

Caldor, přáteli nazývaný Cal, je devětadvacetiletý muž z vesnice Dunmore v jihovýchodním Lastwallu nedaleko od Vellumisu. Narodil se jako jediný syn chudého kováře Gordona Wilstera, matka zemřela během porodu a otec se z její ztráty nikdy nevzpamatoval. Svůj žal zaháněl prací a často i pitím. To se mu stalo osudným, když se pustil do potyčky s několika místními násilníky a ti ho smrtelně ranili. Caldor toho byl svědkem, neboť šel právě pro otce do nálevny, aby ho odvedl domů. Bylo mu tehdy sotva šestnáct let. Zdědil tak náhle otcovu dílnu, v níž byl již dlouho zvyklý pracovat. Pár let udržoval živnost v chodu, ale brzy si uvědomil, že jeho osud leží jinde. Od malička snil o velkých skutcích a s oblibou poslouchal příběhy o statečných rytířích, krásných dámách, nezlomných přísahách, lásce a smrti. Ve dvaceti letech tedy prodal otcovu kovárnu a vydal se do světa vybaven jen mečem a koněm. Živil se tím, co se naskytlo tam, kde zrovna byl. Caldor se o sebe musel umět od mládí postarat sám. Když se nachomýtl ke vsi nebo městu, často si přivydělával jako pomocník místního kováře, našetřil nějaké peníze a vydal se opět na cestu. Ruce i hlava mu sloužily dobře, takže hladem trpěl jen málokdy. Cesta ho zavedla až do města jménem Vigil. Zde sehnal práci jako osobní stráž dcery zámožného šlechtice, jednoho z pěti Tribunů, Tribuna obchodu Killiana Moreena [Kilián Morín]), Birgitte. Netrvalo dlouho a zaplál pro ni láskou. Ta ač teprve sedmnáctiletá, našla v urostlém mladíkovi rovněž zalíbení a často spolu pod různými záminkami vyráželi na procházky či na lov. Birgittin otec byl však staromilný a pro svou dceru měl již dlouho vyhlédnutého ženicha, Janise Malderru ze starého rodu rytířů z Ozemu. Zoufalý Caldor bezmocně žárlil, až ho zoufalství dohnalo k činu, který na dlouho určil směřování jeho života. Birgittina snoubence vyzval na tajný, ale spravedlivý a rovný souboj, při kterém ho zabil. Neměl to v úmyslu, ale Janis bojoval tvrdě a Caldorovi nezbyla jiná možnost. Birgittin otec zuřil a Caldor musel prchnout ze země na jih do Nirmathasu, kde panuje volnější režim než v Lastwallu. Zde bojoval jako žoldnéř hlavně proti invazní armádě Molthune. Birgittina rodina po něm pátrala a Caldor v té době vystupoval pod mnoha jmény a trvalo dlouho, než se odvážil začít opět používat to své. Po celou tu dobou měl jediný cíl, vydobýt si titul šlechtice, vrátit se za Birgitte a požádat jejího otce o odpuštění a dceřinu ruku. Tato myšlenka ho táhla dál životem, často nuzným. Jako znalec zbraní a šermu, dal se Caldor k cechu šermířů a vybudoval si pověst soupeře, jehož není radno podceňovat. Touha po hrdinských skutcích a cti, která by mu vysloužila ruku krásné Birgitte ho však hnala dál, opustil cech a opět jen s mečem, se vydal vstříc svým snům. Ačkoli se Caldor snaží na svých cestách konat dobro, dělá to hlavně proto, že tím chce zvýšit svůj společenský status. Dobrý skutek beze svědků je mu tedy k ničemu. Zároveň ale vzhlíží k Iomedae a rád by se časem viděl jako její paladin. Nejdříve ale musí získat zpět ztracenou čest a srdce Birgitte. Do Lastwallu se vrátil před necelými dvěma měsíci a protože mu kapsy zely prázdnotou, chopil se práce na obnově Roslarovy Lhoty ležící blízko jižní hranice země. Vypomáhá v kovárně u trpaslíka Krevela, kde se setkal se Szabolczem Béresem.